Roboti, nebo roboty, se dnes používají ve zdravotnictví i mnoha technických oborech vcelku běžně a jejich přínos je obrovský, i oni jsou však větších rozměrů. Urychlují a usnadňují péči o pacienty, mnohdy jsou schopni složitých operativních zákroků, které by chirurg nebo jiný odborník tak precizně nezvládl.
Již delší dobu se ovšem hovoří o nanobotech, tedy miniaturních robotech, jako o dokonalém technologickém řešení při léčbě nejrůznějších chorob, zvláště pak některých forem rakoviny, s níž se my lidé stále marně potýkáme. Kdy by tedy mohli být připraveni k použití a co o nich dnes víme?
Česká stopa
Zapomeňme nyní na roboty, jak je známe. Na roboty, imitující člověka, fungující jako velká a technologicky složitá zařízení. Bavme se o maličkých robotech, jejichž vývoj probíhá celosvětově a dá se předpokládat, že již v nejbližších desetiletích začnou být nejen testováni, ale i používáni, třeba právě ve zdravotnictví.
Jedním z hlavních propagátorů nanobotů použitelných ve zdravotnictví je František Štěpánek, český profesor, poukazující především na to, že by mohli být vysoce efektivní při léčbě rakoviny. O erudici jeho výzkumu přesvědčí již ten fakt, že na něj získal grant od Evropské výzkumné rady.
Dalším významným vědcem, který se této problematice věnuje, je Ivan Řehoř, spolupracující s Českou akademií věd. Jeho pracovní skupina již publikovala celou řadu podnětných teorií, týkajících se právě vývoje mikro robotů. Samotný výzkum si v tomto případě zakládá na nanobotech reagujících na světelné podněty, díky čemuž mohou být aplikováni v určitých místech těla, navíc by měli dokázat měnit svou velikost.
Ať už hovoříme o českých vědcích, nebo těch zahraničních, jejich teze se liší hlavně v metodě řízení mini robotů. Někteří se více přiklánějí k magnetickému ovládání, jiní zase k využití energie tepla či světla.
Světoví vědci a nanoboti
Otázka využití nanobotů ve zdravotnictví samozřejmě velmi zajímá také mnoho zahraničních vědců. Ke špičce je již nějaký čas řazen vědecký tým pod vedením doktora Schmidta pod záštitou technické univerzity v německém Chemnitzu. Oliver Schmidt je pro změnu zastáncem teorie založené na fungování počítačových čipů, pro které je známo, že rovněž dokážou pracovat s miniaturními komponenty.
Kam směřuje výzkum a vývoj nanobotů?
Cílem vývoje nanobotů ve zdravotnictví je především možnost léčby lokálně, pokud tedy hovoříme o rakovině, tak pouze v místě nádoru, aniž by docházelo k negativnímu působení na okolní tkáň. Nutno podotknout, že vývoj miniaturních léčebných robotů se nachází ve fázi, kdy už je možné jejich sestavení, nicméně jejich funkčnost bude nutné doladit.
Existují různé varianty, z nichž se teprve vyselektuje ta nejlépe realizovatelná. Největší naděje jsou vkládány do těchto:
- Buněční nanoboti
- Syntetičtí nanoboti
- Hybridní nanoboti
Autor: Martin Doležel
